Mystický čarodějný tanec – a steaky
26. duben 2017
Noc z 30. dubna na prvního května nenahlížena mnoha pohledy. V pohanských dobách pořádaly čarodějnice na mnoha místech Evropy vpravdě divoký rej v režii samého Satana.
Údajně se přitom i vařilo, existují snad i některé receptury. I když, nevím. Nesmělo se prý solit ani používat nic z hovězího masa či mléka. Upřímně, nedovedu si takové vaření představit. Jiná legenda říká, že pro ten účel pásaly děti stáda ropuch, které čarodějnice po orgastické noci konzumovaly. Ani tohle ale nezní příliš lákavě.
Vezměme tedy tenhle kontroverzní svátek jako jakýsi signál. Protože součástí noci jsou tisíce ohňů zapálených na tisících kopců, můžeme je docela dobře považovat za svérázný začátek grilovací sezóny. Po předvelikonočním půstu a převážně jehněčím a lehkých dietních masech o Velikonocích, přichází velký návrat hovězího.
Dnešní grilování není jen napíchnout maso na rožeň a nechat ho víceméně napospas živelnému plameni. Je to obřad a zároveň vizitka toho kterého muže. Má k tomu desítky pomůcek, od řady marinád - jejich příprava se vlastně od míchání čarodějných lektvarů až tolik neliší, krom složení, samozřejmě - přes atraktivní koření, až po současné supergrily.
Ještě předtím se však objeví otázka, co grilovat?!
Časem už se, mám za to, podařilo eliminovat popularitu svíčkové. Úžasné maso, ale na mřížku grilu se nehodí. Je téměř bez tuku, a s tím by asi nic nedokázala vymyslet žádná čarodějnice. Ani sebeúčinnější marináda moc nepomůže. Zdrojem oblíbených řezů je povýtce hovězí zadní. Roštěnce, všechny části plece a kýty, tam se milovník grilovaček popase. Hitem jsou díly s kostí, tam je chuť akcentována jejich přítomností. V případě T-Bone, I-Bone steaku nebo porterhouse, je navíc lákající dvojí maso, které je jejich součástí. Samostatnou kapitolou jsou potom žebra. Samozřejmě, záleží na původu a druhu plemene – z hlediska složení pastvy, roli také hraje to, zda a čím bylo zvíře dokrmováno. Tohle je ale obecné pravidlo platné pro všechny používané řezy masa.
Grilujeme i burgery, ovšem zde nám, díky spoustě dalších přísad, uniká ryzí čistá chuť hověziny. Která je, právě u řezů vcelku nezaměnitelná. Zčásti právě proto, že je nijak dramaticky nekořeníme, stačí je přiměřeně osolit, toť vše. Samozřejmě, je tu vepřové, drůbež, ryby, klobásy. Ale jarní nástup hovězího, katalyzovaný právě čarodějnickými ohni, je na dlouhý čas odsoudí do podružných rolí.
Grilování po polovinu roku hýbe kulinářským děním ať v pohostinství, nebo při domácích párty. Je jen na nás, jak se s ním, co do volby masa, jeho přípravy a konečné fáze na roštu dokážeme popasovat. A tím uspět nebo neuspět v nikde nevyhlášeném ovšem neustále diskutovaném soutěžení, kdo a proč je v naší partičce nejlepší grillmaster, když ne my sami.
Autor: Milan Ballik